Hana Umeda ve svém sólovém představení RAPEFLOWER propojuje tradiční japonský tanec jiutamai s osobní zpovědí, která zkoumá tělesnou paměť sexuálního násilí a proces uzdravení. V rámci letošního festivalového tématu, které hledá odpovědi na otázku „čí tělo je moje tělo?“ se tato křehká a zároveň emocionálně silná performance dotýká hranic mezi násilím, pamětí a sebeláskou.

Hana Umeda ve svém sólovém představení propojuje tradiční japonský tanec jiutamai s osobní zpovědí, která se dotýká zkušenosti se sexuálním násilím. Jiutamai, tanec žen z japonských čajoven 19. století, v sobě nese kód podřízenosti, zabudovaný do každého gesta. Jako poloviční Japonka a certifikovaná tanečnice klasického japonského tance se ptá: jaké násilí je zapsané v taneční technice, kterou praktikuje? A jak může pohyb sloužit k obnově těla po traumatu?

Na představení pracovala v rámci hlubokého výzkumu na HZT Berlin a Muzeu dějin polských Židů POLIN. Výsledkem je křehká, vizuálně precizní a emocionálně silná performance o přežití a znovuvybudování sebe sama. RAPEFLOWER je meditací o paměti a tělesnosti – o tom, jak se tělo proměňuje, jak se učí znovu cítit a milovat. Jak dlouho trvá rozmrazit znásilněné tělo? Rok? Osmnáct let? Několik generací? Jak se tělo po prožitém znásilnění ustaví? Jak se změní jeho sexualita? Vztah k lásce? Jaké metody používá tělo a psychika, aby se s touto zkušeností vyrovnaly?

Představení proběhne v anglickém jazyce s českými titulky.

Představení se týká sexuálního násilí a obsahuje nahotu.

Tvůrčí tým

Koncept, režie, choreografie, text a účinkující: Hana Umeda

Dramaturgie, textová spolupráce: Weronika Murek

Video: Martyna Miller

Hudba: Olga Mysłowska

Light design: Aleksandr Prowalinskiy

Spolupráce a pohled zvenčí: Joanna Nuckowska

Produkce: Olga Kozińska

Záštita: Feminoteka

Festival spolupořádá Institut Adama Mickiewicze v rámci mezinárodního kulturního programu polského předsednictví v Radě Evropské unie 2025 a je spolufinancován polským Ministerstvem kultury a národního dědictví.